Proč anglicky tak brzy?
CELKOVÝ ROZVOJ
– studium cizího jazyka napomáhá rozvoji strategie učení a má pozitivní vliv na kognitivní vývoj dítěte;
– rozšiřuje dětské obzory a utváří jejich sociální a kulturní povědomí;
– efektivně procvičuje paměť;
– jazyková výuka dětí předškolního věku probíhá prostřednictvím her, čímž se studium stává zábavným a nenásilným (tohoto lze v pozdějším věku dosáhnout jen těžce).
PŘÍNOS KOMUNIKACE
– děti si velmi rychle uvědomí, že anglický jazyk slouží k dorozumívání, a proto ho nevnímají jako nepřirozený;
– přirozená potřeba komunikovat pomáhá dětem s vyjadřováním v cizím jazyce, aniž by se styděly;
– mladší děti jsou mnohem méně plaché a nejisté než starší studenti, což má za výhodu to, že se nestydí za své chyby během komunikace, chtějí se hlavně dorozumět;
– dětem nevadí, když se setkají s neznámými slovy či frázemi (samozřejmě za předpokladu, že rozumí podstatě informace). Jsou na to zvyklé, jelikož se stále ještě učí svůj mateřský jazyk. U starších studentů se již tato strategie takto přirozeně nevyskytuje.
JAZYKOVÝ ROZVOJ
– mladší děti si dokáží osvojit fonologii (výslovnost) nového jazyka mnohem snadněji, díky pružnosti svých řečových orgánů jsou schopny si osvojit přirozenou anglickou výslovnost i intonaci, což podpoří rozvoj jejich dovedností poslechu s porozuměním;
– děti předškolního věku se stále ještě učí svůj mateřský jazyk a studium dvou jazyků (mateřského a cizího) zároveň je přínosné v tom, že rozšiřuje jejich jazykové povědomí a také podporuje rozvoj obou mozkových hemisfér;
– čím starší student, tím náročnější je pro něj osvojit si dovednost poslechu s porozuměním. Naopak děti předškolního věku jsou schopny si zvyknout na zvuk cizího jazyka relativně rychle a bez většího úsilí se naučí porozumět anglicky mluvícímu učiteli;
– vysoká míra neuroplasticity u dětí zaručuje, že studium cizího jazyka se podobá akvizici jazyka mateřského.
REALITA STUDIA CIZÍHO JAZYKA
– když vezmeme v úvahu časové možnosti, které dítě může věnovat studiu cizího jazyka (většinou dvě lekce týdne), čím dříve začneme, tím více času dáváme dítěti na osvojení si tohoto jazyka a dosažení vyššího stupně plynulosti;
– díky zábavné formě vedení výuky vnímají děti angličtinu pozitivně a často se také stane jejich oblíbeným školním předmětem. Podporuje to jejich vnitřní motivaci a garantuje lepší celkové výsledky během dalšího studia;
– děti předškolního věku se ještě nemusí zaobírat vzdělávacím systémem nebo tím, že angličtina bude jedním z vyučovacích předmětů ve škole, kde známky často hrají větší roli než znalosti. Tím pádem je pro děti nejdůležitějším cílem dorozumět se, čímž se studium stává více spontánní a přirozené.
j
j
